PETR KVÍČALA

Petr Kvíčala patří k významným osobnostem české abstraktní malby a je součástí generační vlny, která na přelomu osmdesátých a devadesátých let razantně rozšířila a proměnila významový i formální půdorys českého umění. Jeho tvorba se v čase sice posouvá, ale určité elementy a principy jako opakování, geometrie nebo procesuální přístup k malbě se trvale vracejí. Princip opakování a ornamenty nepatří pouze k výtvarnému repertoáru přírodních národů nebo modernistických malířů poloviny dvacátého století, ale je užíván i současnými umělci. Ornament je pro Petra Kvíčalu jedna z cest, jak dát současné malbě opodstatnění bez toho, aniž by se vracelo k ilustrativní naraci. Je pro něj nejen způsobem, jak propojit tyto zdánlivé protiklady, ale především vyjádřením obecných principů a rytmu okolního světa. Petr Kvíčala je znám i svými malířskými environmentálními intervencemi do architektury a spoluprací s výtečnými architekty a jeho práce jsou zastoupeny ve všech významných veřejných sbírkách včetně Národní Galerie v Praze či v Moravské Galerii v Brně a v mnoha soukromých sbírkách u nás i v zahraničí.
 

Ornamenty na skle

Říká se, že u dobré architektury by se mělo potkat kromě samotné stavby i místo a jeho historie, vztah vnějšího a vnitřního prostředí, společenské a sociální aspekty, tak i něco, co z architektury samé i z okolí přímo nevychází a přináší jinou kvalitu, jiné čtení času. To je ten hlavní důvod, proč v různých rolích vstupuje do architektury umění. Funkcionalismus a ornament, stavba a linea, materiál a barva.

Na skleněné fasádě jsou použity tři základní liniové ornamenty, které jsou vedeny ve dvou křížících se směrech. Ornament je něčím, co nás chrání před chaosem, nebezpečím, nedorozuměním. Je to řád za věcmi, za světem, neviditelný, ale účinný. Směry ornamentů vychází z pravoúhlé funkcionalistické architektury. Horizontál a vertikál. Vlnovka, zig-zag linie a linie cimbuří. Nebo jinak, kruh, trojúhelník a čtverec. Přímé a kruhové, dva základní pohyby, z kterých jsou všechny ostatní složeny. Velkorysost působící zvenku i zevnitř.

Nástropní malba

Pro nástropní malbu nad barem při vchodu do restaurace Bugatti v prvním patře autor kromě mnoha aspektů architektonických a sociálních bral zřetel také na ornamenty na skle fasády. Použity byly opět všechny tři základní ornamenty, tentokrát ovšem s jiným vztahem k architektuře. Ornamenty mají tři směry na bázi rovnostranného trojúhelníku, což znamená že jejich střet vytváří šesticípou hvězdici a žádný ze směrů není k pravoúhlé architektuře ani kolmý ani rovnoběžný. Všechny liniové průsečíky jsou nadále dvakrát děleny dalšími liniemi. Struktura je postavena na geometrickém řádu nakresleném od ruky. Neustálé dělení je symbolem vitality, jak jej známe už ze starověkých řeckých ornamentů. A protože červená barva je symbolem vášně a vitality rovněž, kruh se uzavírá.